Jdi na obsah Jdi na menu
 


O pohár města Mimoň

10. 10. 2010

Neděle 10.10.2010 - agility závody O pohár města Mimoně (Mimoň)

Rozhodčí: Petr Rybář

 

Na závody do Mimoně jsem se hodně těšila - byla jsem zde poprvé před 2 roky a moc se mi tu líbilo, i když jsme tenkrát nic nevyhrály. Loňský ročník se bohužel termínem překrýval s Mistrovstvím ČR, takže jsme si ho musely nechat ujít, ale letos nám naštěstí nic nebránilo si přijet zazávodit. Dokonce nás neodradil ani ranní mrazík, nad kterým naštěstí během dopoledne zvítězilo sluníčko a my si tak mohly vychutnat krásné podzimní počasí....


Závody v Mimoni se konají přímo na travnatém placu na náměstí, na břehu řeky Ploučnice a hned vedle leží krásný parčík, který přímo vybízí k vycházkách. Přiznám se, že jsem se tam vydala během dvojkových zkoušek, holky si pohrály a poběhaly a já jsem se posadila na lavičku u rybníku a na chvilku jsem úplně "vypnula". S Martinou jsme si také během jedničkových zkoušek odskočily do místní vyhlášené cukrárny na výborné kafíčko a zákusek a já marně přemýšlela, kdy jsem naposledy takhle v klídku seděla v cukrárně... Dokonce i Ešlinka si dnešní závody pořádně užila a trochu si zaběhala a potrénovala zónovky se slalomem, a to díky výrobci překážek, který přivezl překážky jako reklamu 

 

Přestože jsme si ani tentokrát na těchto závodech na bednu nestouply, jsem moc spokojená s tím, jak jsme běhaly a jak jsme se s rychlými parkury (a pastičkami ) Péti Rybáře popraly. Byly to opravdu parkury "na zahřátí", jako šité na míru do podzimního počasí. Petr při závěrečném proslovu sdělil, že se v příštím roce chce začít věnovat víc samotnému závodění, a tak se s ním nebudeme v roli rozhodčího už moc často potkávat. Škoda... 

 

A jak jsme přišly k našemu novému přírůstku do smečky? Celkem jednoduše - po vyhlašování vítězů pořadatelé krabicí plyšáků odměnili závodníky, kteří zůstali na závodech až do konce jen proto, aby zatleskali ostatním, aniž by sami něco vyhráli. My jsme si vybraly plyšového bíglíka (co taky jiného, že? ), který měl na tričku nápis se jménem. A tak k nám přišel Rascal Nebude vhodný na výstavy ani závody, bude to spíš takový gaučák , ale hlavní je, že z něj holky měly obrovskou radost. Větší radost než z nablýskaného pohárku či medaile. Musím se přiznat, že mě ani ve snu nenapadlo, kolik lidí mě považuje za ještě většího blázna, než ve skutečnosti jsem, a bude si po přečtení krátké tajuplné zprávy v novinkách myslet, že jsme opravdu vzaly do party dalšího živého bígla......   

 

Obrazek

Obrazek

 

Obrazek Obrazek

Obrazek Obrazek

Obrazek Obrazek