Otevřené mistrovství východních Čech
28. 6. 2009
O víkendu jsme s Jessinkou opustily to naše malé „štěněcí doupě“ a po téměř měsíci a půl jsme se vrhly do závodění. Tentokrát to bylo Otevřené mistrovství východních Čech ve Dvoře Králové n. L. Pro Jessie už to byla hodně nutná akce, protože tráví u miminek moc času a začala si hrát na jejich druhou mamku. Když jsem si s ní chtěla trošičku zaběhat doma na zahradě, tak to odmítala, dělala, že slalom v životě neviděla a s kňučením chtěla zpět ke štěňátkům. Minulou neděli jsem proto vyrazila na cvičák, abych se přesvědčila, jestli opravdu všechno zapomněla, nebo to jen hraje. Na cvičáku se Jess naštěstí probrala a zase to byla ta moje rychlá sluníčková agiliťačka 
Ale i přesto jsem si od závodů mnoho neslibovala a jela jsem si spíš zatrénovat. Mezi námi – díky dlouhé absenci tréninků a posedávání u štěňátek šla i moje fyzička parádně dolů... 
Ale i přesto jsem si od závodů mnoho neslibovala a jela jsem si spíš zatrénovat. Mezi námi – díky dlouhé absenci tréninků a posedávání u štěňátek šla i moje fyzička parádně dolů... Meteorologové na víkend nejdřív hlásili příšerná vedra a koncem pracovního týdne předpověď razantně změnili na chladnější počasí s bouřkami. No, naštěstí se jejich předpověď až tak úplně nevyplnila a my jsme mohli běhat v sice chladnějším, podmračeném, ale přesto příjemném počasí. Z celého víkendu mám ještě teď báječný pocit – zase jsem měla možnost pokecat se spoustou prima lidiček, Jessie si zaběhala se svými kámoši a hlavně – celý víkend jsme opět běhaly bez jediné diskvalifikace! Parkury stavěli Roman a Iveta Lukáčovi ze Slovenska, které jsem zažila před rokem na Rozkoši, a na které jsem se opravdu těšila. Myslím, že posuzovali spravedlivě a hlavně nikoho nešetřili – jejich styl parkurů se u nás moc nevidí, takže dokonce i spousta zkušených psů končila s diskvalifikacemi. Jessinka běhala s větrem o závod a nebýt mých drobných chybiček ve vedení, tak by byla ještě o něco rychlejší.
Sobota:
Jumping 1 – 7. místo z 37 týmů (0 chyb, rychlost 3,95 m/s)
Zkouška SA2 – 1. místo z 12 týmů (0 chyb, 3,27 m/s)
- tady bych chtěla poděkovat Martině Konečné za radu, kterou mi udělila chvilku před tím, než jsem šla na parkur (otočka před áčkem), protože díky ní nám běh vyšel tak, jak měl. Marti, ještě jednou díky 
Agility 1 – 6. místo z 36 týmů (1 odmítnutí při vysílačce přes ruku, rychlost 3,43 m/s)
Neděle:
Agility 2 – 8. místo z 37 týmů (0 chyb, rychlost 3,88 m/s)
Jumping 2 – 10. místo z 37 týmů (0 chyb, rychlost 4,23 m/s)
Jumping 3 – 12. místo z 35 týmů (1 chyba – shozená laťka při křížení, rychlost 3,91 m/s)
Ze všech běhů jsem měla neskutečnou radost, že jsme to doběhly, protože při prohlídce jsem si fakt nemyslela, že to zvládneme. V závěrečných součtech (Jump1+Agi1+Agi2+Jump2) jsme se nakonec umístily na nádherném 5. místě z 37 závodníků, což je úplně super 
Po doběhnutí posledního parkuru jsme se s Jess vydaly na oběd a obě jsme si moc pochutnaly na báječném grilovaném masíčku 
Jessie se pak oblizovala ještě cestou domů 
Po doběhnutí posledního parkuru jsme se s Jess vydaly na oběd a obě jsme si moc pochutnaly na báječném grilovaném masíčku Jessie se pak oblizovala ještě cestou domů Za tento víkend jsme dokončily kvalifikaci na Mistrovství republiky. Sice zatím ještě nejsem rozhodnutá, jestli se letos zúčastníme jako závodníci nebo jen jako diváci, ale to se ještě uvidí – důležité je, že splněno máme...
Byla jsem také moc ráda, že se mistrem východních Čech stala Martina Konečná - moc se mi líbí její styl vedení psa na parkuru a také to, jak se ke svým hafanům chová Vítězství si opravdu zasloužila ze všech nejvíc...
